Rozhodla jsem se, že začnu psát blog
Děti: Pro Boha mami, PROČ?!
1. Abych všem vysvětlila, PROČ by měli naše hry vyzkoušet.
No to teda nevím, kdo to bude číst.
Já taky ne, ale třeba se někdo najde.
2. Tak alespoň zatraktivním naše stránky
Mami, vždyť na ně skoro nikdo nechodí.
Ale tak občas jo.
3. Budu ho psát pro ty, co rádi čtou a chtějí se dozvědět víc.
Dneska už nikdo nečte.
4. Když budu o hrách psát, nebudu o nich tolik doma mluvit.
Jó? Tak to by bylo fajn! Mluvíš o nich pořád!
Tak vidíš.
Ale budeš mluvit o blogu….
To nevylučuju.
5. Většina podobných stránek má blog
No a co tam píšou?
Ježíš, já nevím. Musím se podívat. Někdo šifry, někdo nějaké informace asi….
Panebože…. Matko.
6. Třeba díky blogu zjistím, jestli naše stránky někdo navštěvuje.
No to určitě.
7. Nemůžu v noci spát, takže budu psát.
8. Doba je zlá, bude to terapie.
9. Proč nezkusit něco nového.
Původně jsem chtěla mít 10 bodů, ale poslední jsem prostě nevymyslela.
Děti mám už velké a jsou moc fajn. Co se týká vymýšlení her, tak mi celkem dost fandí.
Jenže…
Nápad přišel v období jarní karantény a mě to „chytlo“ natolik, že doma pořád mluvím o hrách. Neustále nějakou vymýšlím, tvořím, plánuji. A tak těm mým milým spolubydlícím už tak trochu lezu na nervy. 😊
PS Jestli to tedy někdo čtěte, tak mi prosím napište.
Budu vážně ráda, budu mile překvapená, a hlavně budu moct „usadit“ svoje děti! 😊